Recenzie T

THE DAMNED – Evil Spirits (CD/LP/digital)

Anglie/punk rock
Spinefarm Records/42:14

Když jsem narazil na THE DAMNED vůbec jsem si je nespojoval s těmi „starými pardáli“, kteří už někdy kolem 76tého okupovali hudební scénu a hle jsou to oni. „Evil Spirits“ je album, na které si posluchači počkali celých deset let. Když jsem si album pustil, tak mě po pravdě hned první věc (také promo klipovka) pěkně dostala, „Standing On The Edge Of Tomorrow“ rozjíždí novinku poměrně svižným pop punk rockem, silné melodie, chytlavý a zpěvný refrén, paráda a úvod jako hrom. Nestačím se divit, klobouk dolů, „The Devil In Disguise“, dvojka, která nijak nepolevuje v nasazeném tempu, jen není tolik chytlavá, přesto si zachovává punc melodičnosti, do punkových prvků prosakuje i glam rock a zpěv Dave Vaniana se nad tím nese s naprostou lehkostí a grácií (skvělá je melodie kláves, zatraceně autentické sedmdesátky). „We´re So Nice“, další povedený kousek a potencionální hitovka, THE DAMNED šlapou jako v dobách své největší slávy, zase trochu posun někam jinam, klasický rock, s výraznými zpěvy zaměřenými na starou školu. „Look Left“, temný kousek jako vystřižený z nějakého kultovního biáku, klavírní základ, impozantní zpěv a vynikající atmosféra, s gradovaným refrénem a impozantními hamondkami. „Shadows Evocation“ zabrousí do post punku s výrazným dotekem gotiky, stejně jak se mění muzika, mění se i zpěv a celý obraz kapely, temno, chlad a tajemno. „Procrastination“ vyloženě retro návrat do úplných začátků s neuvěřitelně autentickou atmosférou. A blížíme se do finále „The Daily Liar“ opět nakopne trochu zvolňující tempo a rozpohybuje tuhnoucí svalstvo. Úplný závěr obstará „I Don´t Care“, začátek nádherný vokální par jen za zvuků klavíru, který se potom zlomí do rockové vypalovačky, do které jen tak na okraj zaznějí i trubky a jiné žesťové nástroje. Jak již jsem řekl na začátku, smekám před THE DAMNED a jejich nezkrotnou energií, kterou dovedli zaznamenat do těchto deseti skladeb.

Martin Barták   4/5