B Recenzie

BLACK CAPRICORN – Omega (CD/LP/digital)

Itálie/doom metal
Stone Stallion Rex/95:22

Skupina BLACK CAPRICORN (Černý kozoroh) pochází ze Sardinie a řadí se mezi čelní představitele psychedelického doom metalu a to nejen v Itálii. Tuto partu, trojici, nebo jak chcete, tvoří kytarista a zpěvák Fabrizion Monii alias KJXU, baskytaristka Virginia Piras a bubenice Rachela Piras. Právě na bedrech této trojice stojí, leží veškerý materiál a že je ho pořádná porce. To, co by jiným stačilo na dvě alba BLACK COPRICORN nacpal do jedné nahrávky. Aby se již tak ponurý sound trochu rozsvítil, využívají služeb sopranistky Illary Falchi („The Man Who Dared“), příspěvků Claudia Kaiba a Massimiliana Viany, violoncello a housle („Black Capricorn Seal“). Celou nahrávku rozjíždí instrumentální „Alfa“ poměrně jednoduchý kousek znějící jako rozlučková melodie z pohřební síně, tajemná a depresivní. Následující „Evil Horde Of Lucifer“ je pilotní skladbou, kterou podpořili i povedeným klipem. A právě toto je charakteristická skladba, těžký, pomalý, plazivý song, se zlověstným Fabrizio vokálem, pořádná dávka deprese. A to jsem ještě netušil, že ty nejkrutější kousky mám teprve před sebou. „Antartide“ sedmnáct minut trvající věc, kterou rozjíždí šestiminutové monotónní vybrnkávání (zbytečné a skladbu srážející), zbytek skladby už je v pohodě, klasický temný, zbustrovaný doom. Podobným experimentem je i „Stars of Orion“, který je rovněž založen na akustickém vybrnkávání, jenže tady je spojeno se sborovým zpěvem, a to tomu všemu dává zcela jiný puc, tady to funguje. Po této rádoby přestávce, přichází čtrnáctiminutová „Quest of Agartha“, která v sobě shrnuje to nejlepší, co vám v současnosti BLACK CAPRICORN může nabídnout. „Omega“ není vůbec jednoduché album, vyslechnout ho na jeden zátah chce pořádný kus odvahy. Myslím, že někdy míň je víc, mám na mysli stopáž některých věcí, ale to nic nemění na skutečnosti, že máme k dispozici velmi dobré album v daném žánru.
Martin Barták 3,5/5